Tipy na výlet
Pramen Vltavy
(1172m n.m.) - pramen nejdelší české řeky Vltavy (zde Teplé Vltavy). Jedná se o rozvodí Severního a Černého moře. V místě pramene Vltavy stála dříve nad cestou turistická chata Klubu českých turistů. Za 2. světové války zde byl pracovní tábor zajatců, kteří zde pracovali na těžbě dřeva. Tuto skutečnost zde připomíná paměťní deska. Po válce se toto místo (stejně tak jako velká část Šumavy) stalo pro veřejnost zakázaným územím. Z Kvildy se zde dostanete po modré turistické značce - cca 7 km
Bučina
(1162 m n.m.) - obec Bučina (něm. Buchwald) bývala nejvýše položenou osadou na české straně Šumavy. Na počátku 20. století zde byla dvojtřídní obecná škola, finanční stráž, celní úřad, dokonce i spořitelna a dva hotely, převládalo zde německé obyvatelstvo. V současné době zde zůstaly pouze dvě budovy a hraniční přechod pro pěší a cyklisty. Bučina je od Kvildy vzdálena cca 4 km.
Knížecí Pláně
(1021 m n.m.) - dnes již zaniklá pohraniční obec mívala v době největšího rozmachu až 500 obyvatel převážně německé národnosti. Díky poválečnému odsunu se obec vylidnila a krátce po válce zcela zanikla. V 70. letech pak armáda zničila zdejší hřbitov a kostel sv. Jana, na jehož místě dnes stojí kříž. V místním pohostinství si určitě nenechte ujít výborné pralinkové knedlíky :-)! Všechny trasy vedoucí na Knížecí Pláně jsou vhodné nejen pro pěší, ale i pro cyklisty. Z Kvildy je možné sem dojet z několika směrů (např. přes Bučinu), vzdálenost je cca 8 km.
Jezerní slať
(1058 - 1075 m n.m.) - horské vrchoviště, ležící na rozvodí mezi Vltavou a Otavou. Je zde naučná stezka s vyhlídkovou věží. Slať odvodňuje Hamerský potok do Vydry a Kvildský potok do Teplé Vltavy. Pravá část je uměle odvodněná a zčásti odtěžená, těžba zde byla ukončena v roce 1933 vyhlášením rezervace. Jde o jedno z nejchladnějších míst v ČR (v r. 1987 naměřena teplota -41,6°C). V zimním období je slať uzavřena. Z Kvildy je to sem po silnici asi 2,5km (směr Horská Kvilda)
Chalupská slať
(909 m n.m.) - rozsáhlé rašeliniště, které se rozkládá mezi obcemi Borová Lada a Nový Svět (od Kvildy je to cca 8 km). Většina její rozlohy je turistům nepřístupná, výjimkou je krátká naučná stezka (260 m). Povalový chodník vede až k největšímu rašeliništnímu jezírku v Čechách.
Naučná stezka Povydří
Jedno z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Cesta vede od Antýglu k Čeňkově pile (nebo obráceně) nádherným kaňonem řeky Vydry, která je proslulá svým kamenitým korytem. Cestou lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Naučná stezka je vzdálena cca 15 km od Kvildy. Dostupnost je možná pěšky z Modravy po červené na Antýgl - 5km; z Rejštejna po červené na Čeňkovu pilu - 5,5 km; ze Srní po žluté přes Hránky k bývalé Hálkově chatě - 4 km; nebo dojet autem či na kole až na Antýgl.
Modrava
(985 m n.m.) - obec na soutoku tří potoků - Modravského, Filipohuťského a Roklanského. Tímto soutokem vzniká řeka Vydra. Místo známé z románů Karla Klostermanna. V roce 1924 zde byla postavena jedna z dominant obce historická chata Klubu Českých turistů - Klostermannova chata. V letech 1799 - 1801 byl vybudován podle návrhu ing. Rosenauera Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Délka kanálu je 14,4 km. Možnost návštívit centrum dřevařství - zajímavé informace o dřevě, o jeho vlastnostech, použití i o historii. Ve vybavené dílně je možné si zkusit obrábění dřeva. Modrava je od Kvildy vzdálena cca 10 km.
Březník
Samota a bývalá hájovna v překrásné poloze na soutoku Luzenského a Březnického potoka. Je to jedno z nejdeštivějších a zároveň nejstudenějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která již leží na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod (Modrý sloup - Waldhauser) o jehož znovuotevření se usiluje. Cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Budova hájovny prošla od roku 1998 rozsáhlou rekonstrukcí a nyní slouží jako informační středisko NPŠ a současně i jako úkryt před rozmary počasí.
Luzný
(1373 m n.m.) - vrcholek se nachází v Německu cca 400 m od hranice s ČR a je z něj krásný pohled na Šumavu a Bavorský les. Pod kopcem pramení Luzný potok, který se posléze vlévá do Vydry. Výstup je možný pouze z německé strany. Cesta z Modravy přes hraniční přechod Modrý sloup není otevřena. Pro přístup je nutné přejet do Německa, zde je pak několik míst, odkud lze na březník dojít - z parkoviště 1,5 km východně od obce Waldhäuser (cca 3/4 hodiny trvá cesta na vrchol Luzného), z Neuschönau (2 hod), z Mauthu (3 hod), z Finsterau (2 hod).
Boubín
(1362 m n.m.) - na asi nejznámějším vrcholu české části Šumavy - Boubíně je dřevěná rozhledna, ze které je krásný výhled na Šumavu. Na jihovýchodním úpatí hory Boubín je Boubínský prales (920 - 1110 m) o rozloze 666,41 ha, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858.
Zadov
(1100 m n.m.) - sportovní a rekreační areál Zadov je vyhlášeným střediskem zimních sportů. Část sjezdovek se uměle zasněžuje a díky osvětlení si přijdou na své i příznivci večerního lyžování. Na zdejších běžeckých závodních tratích se koná řada významných závodů, trénovala tady i bývalá přední česká lyžařka Kateřina Neumannová. Siť běžkařských tratí je propojena i do vzdálenějších míst, například na Horskou Kvildu, k pramenům Vltavy, na Knížecí Pláně, Březník či Modravu. V létě jsou zdejší tratě vhodné pro vyjížďky na kole i pro pěší turistiku.
Černé jezero
(1008 m n.m.) - rozlohou jde o největší jezero na Šumavě, plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy). Od svého "dvojčete" Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory. Zřejmě vzhledem ke své černé barvě vody, vznikající odrazem okolních hustých lesů dostalo i svůj název. Dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličňanů. Hráz jezera je zpevněná kvůli první přečerpávací elektrárně v ČSR vybudované r. 1929.
Čertovo jezero
(1030 m n.m.) - leží na jižním svahu Jezerní hory . Zajímavostí obou jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero) a Černým mořem (Čertovo jezero). Plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m. Další ze zajímavostí je, že roku 1911 byla kolem Černého a Čertova jezera zřízena rezervace majitelem panství knížetem Hohenzollernem na podnět zakladatele moderní ochrany přírody Hugo Connwentze. Plocha celého chráněného území Černé a Čertovo jezero je 152 ha.
Prášilské jezero
(1080 m n.m.) - rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.
Jezero Laka
(1085 m n.m.) - nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských má plochu 2,78 ha a rozkládá se pod horou Plesná. Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky. V 19. stol. byla hladina jezera 2x zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky. Jezerní potok odtéká do řeky Křemelné, část vod byla odváděna úzkým kanálem ke sklářským strojům na bývalé Hůrce.
Plešné jezero
(1090 m n.m.) - rozloha jezera je 7,5 ha a v minulosti z něj byl napájen Schwarzenberský plavební kanál. Jezerní pánev byla vyhloubena ve starších čtvrtohorách ledovcem Plechého, po jehož ústupu zbyla hráz tvořena čelní morénou z nahrnutého kamene. Koncová hráz dosahuje výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě.
Inline trasa Stožec - Nová Pec
(800 m n.m.) - jedna z nejlepších a nejdelších stezek pro inline bruslení v České republice. Trasa je dlouhá 14 km a vede ze Stožce až do Nové Pece k Lipenskému jezeru.
Vimperk
(700 m n.m.) - v osmitisícovém městě často nazývaném bránou Šumavy můžete zhlédnout v části zámku muzeum s expozicí sklářství, knihtisku, historie města, přírody v NP Šumava a minimuzeum Zlaté stezky. Od počátku července do začátku září se koná tzv. "Šumavské léto s párou" - jízdy nostalgických vlaků s parní lokomotivou řady 310, zvanou "kafemlejnek". Vlaky projíždějí krásnými partiemi Šumavy. Je zde velké množství restaurací, banky, obchody, benzínové pumpy, kino, bowling aj. Od Kvildy je Vimperk vzdálen 20 km.
